Márke 1 - Bélaɓay a Gáŋvbôn

Tɔ́ʼɔɓay a Zâŋ Batís

¹ Títáʼa Bélaɓay a Zezú, Kiris, Gun a Gáŋvbôn tí a gelé.

² A ɓil mbété a porofɛ́t Ezayí, kú ɗé ɓá: «Mɔ́ kó, mǐ Gáŋvbôn, mi e pé njuku nzáʼapéna a mǐ ɗambɔlɔ́, ɓay a gé mɔny ŋgboro ɓay a mɔ̌.

³ Ɓá kɔ́ŋ a njuku a há̧na, ka kakaa ka lawkɔ́r ɓá: I mɔny ŋgboro gína a Gáŋmbây. I mɔny ŋgboro gína a mɛ̌ ɓá ndáráké!»

⁴ Nǎŋnɔ́, Zâŋ Batís ka̧ ɓil lawkɔr a kakaa, a sa: «Í fere káwa a wǎyri, a i nyá batêm dalé Gáŋvbôn e lú ɓékéhɛ̧ a wǎyri too.»

⁵ Njuku a ɓil kaw a Judéri too rá̧ njuku Zerúzalɛ̂mri̧ kɔ́ too, gí ziŋ Zâŋ. Dáy, a gí zibɔʼɔ ɓékéhɛ̧ a kuriri a mbɛl a njukuri too, nǎŋnɔ́, Zâŋ ɓá kuriri nyá batêm a ɓil mbii a Jurdɛ́ŋ.

⁶ Zâŋ ri gári a kú mɔny ka tâny mûn a Bandikóré, a ŋgá̧ táʼa sâ̧ny nɛ́ ka hɔ́ʼɔ. Lâʼa sɔ̧́na a mɛ̌, ɓá tûy rá̧ tee.

⁷ Ké tɔ́ʼɔɓay a sa: «Njuku ka e gí a falní ndé mi ka kpɔ́ŋa, mi zi ma sɛ́l sɛl sabɔʼɔ a mɛ̌ nyá.

⁸ Mǐ, mi ɓá wǎyri nyá batêm a ɓil mbii, dáy mɛ̌ ké e ɓá wǎyri nyá batêm a Têm Pukí.»

Batêm rá̧ lélaw a Zezú

⁹ A ɓil nâmké nɔ́, Zezú uru a Nazarɛ́t ka tísiri a Galilê a gí ka̧, dáy Zâŋ Batís gí ɓá nɛ́ nyá batêm a ɓil mbii a Jurdɛ́ŋ.

¹⁰ Gelka Zezú kaw tɛ̧́ a ɓil mbii, ké kó nûnalê ŋgburu, dáy Têm Pukí ɗere gí tûlé ɓá báŋa bûm.

¹¹ Nǎŋnɔ́, ké lá kɔ́ŋ a há̧na gbé gí a nûnalê ɓá: «Mɔ́ ɓá Gun zína a mǐ, a tûló pé mi ziŋ mûnrína a mǐ too.»

¹² Núnmbɛ̧́nɛ́ nɔ́ a falké, Têm Pukí ɓá Zezú sé ɓil lawkɔ́r.

¹³ Zezú gé kawrú nâm bonɛŋ, nǎŋnɔ́ Sata̧n gé lélawɛ́. Zezú kaw a bazeŋ a sâ̧nyri̧ a ɓil kpâa, dáy aŋnzeri gí hí̧ nɛ́ hɛ̧lâʼa.

Zezú tɔ́ʼɔ Bélaɓay a Pû a Gáŋvbôn

¹⁴ Dáy, falké a kú ŋgbá Zâŋ ka̧n vûn sɛl, Zezú uru a sé Galilê, a gé tɔ́ʼɔ Bélaɓay a Gáŋmbây, a sa:

¹⁵ «Nâm ka Gáŋvbôn mɔny ka̧ dá, káwa Mbây a Pû a Gáŋvbôn gí dɛ́ŋ kuu wǎyri dá! Í fere káwa a wǎyri, a í láɓulaw hí̧ Bélaɓay a Gáŋmbây!»

Zezú ɗí njuku ŋgbá nzwîyri nɛŋ

¹⁶ Zezú kaw séséna a gbaŋ fâ̧w a Galilê, gelka ké kó njuku ŋgbá nzwîyri sére Simɔŋ rá̧ nyîn nɛ́ Anderé, kú kaw vbú rii sé ɓil mbii.

¹⁷ Zezú sa hí̧ kuriri ɓá: «I tɔ́ŋ mí, mi e ɓá wǎyri tɛ̧́ njuku mára̧ njukuri.»

¹⁸ Núnmbɛ̧́nɛ́ a goló, kú pɔŋ rii a kuriri kɔ̧, a tɔ́ŋ Zezú.

¹⁹ Gelka Zezú sé kpay, ké gé kó Ják rá̧ nyîn nɛ́ Zâŋ, gun a Zebedéri. Kú e a ɓil kumbôn a kuriri a kaw mɔny rii a kuriri.

²⁰ Núnmbɛ̧́nɛ́ nɔ́ Zezú ɗí kuriri, dáy kú pɔŋ bâa kuriri Zebedé rá̧ njukupénari̧ kɔ̧ ɓil kumbôn, a tɔ́ŋ nɛ́.

Njuku záŋmá têm ɓéké a há̧na

²¹ Zezú rá̧ Gunbɛʼɛri gé ka̧ ɓil pû Kapɛrnahûm. Dáy ka sêe ɔʼɔ a Juyífri, Zezú sé ri ɓil vûn mára̧ a kuriri a tí tɔ́ʼɔɓay.

²² Njukuri ka lá tɔ́ʼɔɓay a mɛ̌, kaw yér, ɓayhí̧lé ké tɔ́ʼɔɓay a mɛ̌ ka kpɔ́ŋa mambá, a zi ɛ́ŋ tɔ́ʼɔɓay a njuku tɔ́ʼɔ sáŋnari̧ nyá.

²³ Dáy, a ɓil vûn mára̧ké, njuku a há̧na têm ɓéké kaw dɔʼɔlɔ nɛ́ erú. Ké vbá̧nzáʼa a sa:

²⁴ «Zezú a Nazarɛ́t, ɓay a mɔ̌ kuu ɓurú ɓá hí̧ lé? Mɔ gí ɓay a gí gbɛʼɛrɛ rú lé? Mi tu mɔ́ ɓá béláké, mɔ kaw ɓá njuku nzáʼapéna táŋáké a Gáŋvbôn!»

²⁵ Zezú pom têm ɓéké a sa: «Mɔ́ tu nzáʼa, a mɔ́ tɛ̧́ ka mûn a njuku nɔ́!»

²⁶ Têm ɓéké fú njuku ráy a ŋgɛ́rɛ, a vbá̧nzáʼa a ŋgɛ́rɛ a tɛ̧́ ka mûn nɛ́.

²⁷ Njukuri too kaw yér a vbí há̧narí̧ a bazeŋ a kuriri ɓá: «A̧hí̧ zi ɓay a sanáké lé? Ɓá tɔ́ʼɔhɛ̧ a ŋgɛŋké, a kú tɔ́ʼɔ ka kpɔ́ŋa lé? Ké saɓay hí̧ têm ɓékéri lé, kú lá nzɛ́ʼɛ!»

²⁸ A goló, njukuri tí saɓay a Zezú ma tísiri a Galilê too.

Zezú ŋgɛ́rɛ njuku záŋmári̧ ɓá a ŋgɛ̧́náké

²⁹ Gelka kú tɛ̧́ a ɓil vûn mára̧ a Juyífri, ké tá sé ɓil hɛlɛ a Simɔŋ rá̧ Anderé, Ják rá̧ Zâŋ sé kuu mɛ̌.

³⁰ Máfáy a Simɔŋ erú ka záŋmá pélé, a ná tûl gasáʼa. Gelka Zezú gé ká̧y, kú gé saɓayké hí̧ nɛ́.

³¹ Dáy Zezú ta̧m sé gbɛ́ŋɛ́, a gé ŋgbá ndɔ̂ʼɛ, a ɓá nɛ́ uru. Núnmbɛ̧́nɛ́, záŋmáké tɛ̧́ ka mûn nɛ́. Falké, máfáy a Simɔŋ uru a ɓá hɛ̧ sɔ̧́na hí̧ kuriri.

³² Bɔʼɔlêw ka sêe kaw ríŋa dáy, njukuri ɓá njuku záŋmári̧ ɓá ŋgɛ̧́náké, rá̧ njukuri ka têm ɓéké rí kuriri gí gel a Zezú.

³³ Njuku ɓil pûkéri too, mára̧ gí nzáʼaŋgboroké.

³⁴ Zezú ŋgɛ́rɛ njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké ka erú ka záŋmári̧ ɓórí ɓórí too, a ní têm ɓékéri kɔ́ ɓá ŋgɛ̧́náké, a zi pɔŋ ŋgboro hí̧ kuriri ɓá kú saɓay yá, ɓayhí̧lé kú tu nɛ́ ɓá táŋáké.

Zezú há̧ra̧ tísiri a Galilê

³⁵ Típélé a féké rím Zezú uru a vûn a tɛ̧́ sé falgel a ɓil kpâa ka njukuri zi tí rú yáy, dáy a goló, ké tí gɔ́ŋ Gáŋvbôn.

³⁶ Simɔŋ rá̧ njukuri ka e kuu mɛ̌, uru a sé ɛ́ nɛ́.

³⁷ Gelka kú gé ziŋ nɛ́, kú sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Njukuri too kaw ɛ́ mɔ́.»

³⁸ Dáy Zezú resa hí̧ kuriri ɓá: «Ná kála sé gel a féké, a pû a gbaŋkéri, ɓay a mi sé tɔ́ʼɔɓay a sá̧ kɔ́, ɓayhí̧lé ɓá ɓayké nɔ́ pé mi gí.»

³⁹ Nǎŋnɔ́, Zezú há̧ra̧ ma tísiri a Galilê too. Ké tɔ́ʼɔ Bélaɓay, a ɓil vûn mára̧ a Juyífri, a ní têm ɓékéri.

Zezú ŋgɛ́rɛ njuku záŋmá ndɛ́ɓɛ

⁴⁰ Njuku ndɛ́ɓɛ a há̧na gí gbaŋa Zezú, dáy a gí huku siri a mbɛlɛ́ a vú hí̧ nɛ́ a sa: «Mɔ zi lé, mɔ ma ɓay a ŋgɛ́rɛ mí.»

⁴¹ Zezú kó nɛ́ sehaŋ, dáy a ndara ndɔ̂ʼɛ a ɗa nɛ́ a sa: «Mi zi, mɔ́ ziŋ ŋgɛ́rɛ.»

⁴² Núnmbɛ̧́nɛ́, ndɛ́ɓɛ lú ka mûn a njuku ráy, dáy ké ziŋ ŋgɛ́rɛ.

⁴³ A falké, Zezú pɔŋ nɛ́ kála a núnmbɛ̧́nɛ́ nɔ́, ka vbara nɛ́ ɓá ŋgɛ́rɛ́ké ɓá:

⁴⁴ «Mɔ́ lá ɓá táŋáké, mɔ́ zi ná saɓay a há̧na hí̧ njuku! Dáy, mɔ́ sé tɔ́ʼɔ mûn nɔ́ hí̧ gáŋnjuku nzáʼaká̧na, a ké kó, dalé, mɔ́ sé niŋ hɛ̧púna ɓá báŋké ka sáŋna a Mɔyíze vbíy, ɓay a tɔ́ʼɔ hí̧ njukuri too ɓá, mɔ́ ziŋ ŋgɛ́rɛ dá.»

⁴⁵ Njuku ráy kála, dáy a tí gé saɓayké magél too hí̧ njukuri sé tûl hɛ̧ ka ziŋ nɛ́y. Ɓá ɓayké nɔ́, pé Zezú zi ɓay a tɔ́ʼɔ mûn nɛ́ a ɓil pû mbaa, a sé kaw ɓá falgel, gel ka njukuri zi tí rú yáy. Dáy, lágelri too, njukuri kaw uru gí gelé.