Mark 3 - PinyinYěsû a parə̀ ŋònə̀ nɨ taʼà àpô e à lə̀ kwɨghə̀nə ( Mat 12.9-14 ; Luk 6.6-11 ) 1 À lə̀ pə amwuə yɨ̀tse nkwùə̀, Yěsû a kẅirə̀ ndèrə̀ amwuə ndâ àshwatə̀ pɨ̀Jew. Ŋònə̀ ɨ̀tse à lə̀ pə amwuə ndâ ghu nɨ taʼà àpô e à lə̀ kwɨghə̀nə 2 Pànə̀ pɨ̀tse amwuə pobə lə̀ tə̂ àtwuə̀ nnaŋə̀ a nɨ zəənə̀ lo Yěsû à parə̀ a ŋònə̀ wə̀ amwuə njyə̂ àlaʼà pɨ̀Jew, mbə̀ʼə zəənə̀ ànwùə̀ nɨ mbə̀ʼə pobə chyâ ɨ̀sàʼa ghu aŋunə ze. 3 Yěsû à lə̀ shwəŋə̀ ambo ŋònə̀ wa nɨ àpô e a lə̀ kwɨghə̀nə la lo, “Lòo a ɨ̀shyə̂ ndàŋə̀ ntəəmə̀ a mbyə̀.” 4 Tsaʼnə a lə̀ làŋə̀nə ntəəmə̀ la, Yěsû a pə̀ŋə̀ mbyiitə̀ ambo pobə lo, “Mbòomə ɨ̀wəənə̀ à nèrə̀ lo pə̀ənə̀ ghɨ̀rə̀ la ɨla njyə̂ àlaʼà? Ɨ̀pòŋə̀ kə̀ a tɨ̀pòŋə̀? Nchwarə̀ kə̀ nzhwuutə̀?” Tsaʼnə à lə̀ pyiitə̀nə la pobə zhwemnə̀ a ghobə. 5 A naŋə̀ a ghobə moʼo moʼo nɨ àsinə̀ ɨ̀sɨghə̀, la nsòmnə̀ aŋunə pobə ka mɨ̀zùŋə ntiinə pobə lə̀ nàanə̀nə mɨ̀ntɨŋmə̀ ɨ̀mobə, ntyiʼə̀ nshwəŋə̀ ambo ŋònə̀ wa lo, “Shwùumə̀ ɨ̀faanə̀ àpô o.” À lə̀ shwùumə̀ àpô e zèrə a zùŋə̀ nkẅirə̀ ntɨ̀ŋnə̀. 6 Pɨ̀Farìsî pa lə̀ furə̀ ndzùŋə̀ ngə̀ ngẅìimə̀ àshwatə̀ pobə pɨ pànə̀ pɨ Heròdə̀ a nɨ tyankə̀ tsaʼnə pobə làŋə̀ zhwuutə̀ e. Ɨ̀pùŋə̀ pə̀ənə̀ zùŋə̀ a Yěsû a nɨ̀pwùnə atəŋə 7 Yěsû pobə ɨ̀zùŋə̀ ndzùmə̀ ɨ̀pe lə̀ furə̀ ndèrə̀ a nɨ̀pwùnə atəŋə Galìlyə̂. Àpùŋə̀ pànə̀ pɨ̀noʼnə nɨ a lə̀ furə̀nə a Galìlyə̂ ghobə Judyà a lə̀ tyiʼə̀ mmə ndzùŋə̀ e. 8 Pɨ̀tse pànə̀ lə̀ furə̀ a Yèrusalèmə̀, pɨ̀tse furə̀ a Idumyà, pɨ̀tse furə̀ a ndzìnə nchyə Jodànə̀, nkɨ furə̀ amwuə ɨ̀laʼà a nɨ̀pwùnə Tayə̀ ghobə Sidònə̀. Àpùŋə̀ pànə̀ pɨ̀noʼnə zə a lə̀ tô ambo ze ntiinə pobə lə̀ zuʼnə mɨ̀nwùə̀ nɨ a lə̀ ghɨ̀rə̀nə. 9 Yěsû a zəənə̀ lo àpùŋə̀ pànə̀ za a tô nnoʼò tɨsɨŋnə, nshwəŋə̀ ambo ɨ̀zùŋə̀ ndzùmə̀ ɨ̀pe lo, pobə lòo àkànwuʼə ntô ŋŋâ nɨ ze lo â kwuunə̀ amwuə mbə̀ʼə pànə̀ pɨ̀ghu kaŋə nyə̀nkə̀ e. 10 A lə̀ kɨ pə la nɨ a parə̀ mə pànə̀ pɨ̀noʼnə. Ànwùə̀ zèrə zə a lə̀ ghɨ̀rə̀ lo pɨghoonə pɨ̀noʼnə tyiʼə̀ ntinə̀ ntô lo pètə̀ e. 11 Nkwùə̀ za ɨ̀tsùmə̀ nɨ ɨ̀zhwùə̀ tɨ̀pòŋə̀ zəənə̀nə e, pobə pa nkunə̀ a mbyə̀ ze, nkyiinə̀ nshwəŋə̀ lo, “Ghò la Moonə̀ Nẅùə̀.” 12 La Yěsû a kwàtə̀ a ghobə nshwəŋə̀ lo kò pobə laʼa ngɨ̀rə̀ pɨ zhyə̂ a ŋònə̀ nɨ à pənə ẅèrə. Yěsû a tsoʼò ngàŋə ntwuumə̀ ɨ̀ze za ntsòbə̀ ɨpaa ( Mat 10.1-4 ; Luk 6.12-16 ) 13 Yěsû à lə̀ nkoʼò ndèrə̀ àtwuə̀ mbarə̀ nfuŋə̀ pànə̀ nɨ à lə̀ tàʼnə lo fuŋə̀. Pobə kɨ ntô ambo ze, 14 a ghə̀ amwuə pobə ntsoʼò pànə̀ ntsòbə̀ ɨpaa nɨ à lə̀ fuŋə̀nə nɨ ngàŋə ntwuumə̀ ɨ̀ze ntyiʼə̀ nshwəŋə̀ ambo pobə lo, “Ntsoʼò a wɨghə lo nɨ̀ pə pə̀ənə̀, mbɨ tsàa a wɨghə lo nɨ̀ ghə̀ nchwìitə̀ ntwuumə̀ Nẅùə̀, 15 nɨ̀ kɨ mbə nɨ ɨ̀tɨ̀ŋnə̀ a nɨ fuukə̀ ɨ̀zhyə̂.” 16 Pànə̀ pyə̀ nɨ à lə̀ tsoʼnə la à lə̀ pə Shimùnə̀ nɨ à lə̀ ŋânə nɨ̀linə̀ ɨ̀tse lo Pità. 17 Jemə̀ pobə momaa e Jònə nɨ pobə lə̀ pənə ɨ̀poonə̀ pɨ Zebedì. A lə̀ chwùə̀ nɨ̀linə̀ ɨ̀tsobə lo Boanerges nɨ nɨ pənə lo, “Ɨ̀pômbyàŋnə̀ pɨ nɨ̀fàŋə̀.” 18 A lə̀ kɨ ntsoʼò Andrù nɨ Filibə̀ nɨ Bartholomew nɨ Matyù nɨ Thomas nɨ Jemə̀ moonə̀ Àlfeyùsə̀, ntsoʼò a Tàdyusə̀ nɨ Shimùnə̀ ŋwùə̀ Kanàanə̀, 19 nɨ Yudà Iskaryòtə̀ nɨ a lə̀ shwùunə̀nə a Yěsû. Pɨ shwəŋə̀ lo Yěsû à chyə̂ nɨ ɨ̀fò pɨ ɨ̀zhyə̂ amwuə nɨ̀pùmə̀ ɨ̀tse ( Mat 12.22-32 ; Luk 11.14-23 ; Luk 12.10 ) 20 Yěsû à lə̀ furə̀ nkwə̂ a ɨmwuə alyiʼə. Àpùŋə̀ pànə̀ yè noʼnə a kɨ nchi nshwatə̀ amwuə ndwuumə̀ nɨ ka à lə̀ pə e nɨ ɨ̀sàanə̀ nɨ mbə̀ʼə pobə ɨ̀zùŋə̀ ndzùmə̀ ɨ̀pe nwuunə̀ ndzɨghə̀. 21 Nkwùə̀ nɨ ngẅàrə̀ Yěsû ɨ̀ lə̀ zuʼnə pànə̀ mə nshwəŋə̀ lo à paarə̀ la, pobə lə̀ ghə̀ lo tə pyamnə̀ e. 22 Pɨ̀nèrə̀ mbòomə pɨ̀tse nɨ pɨ lə̀ furə̀nə a Yèrusalèmə̀ nshwuʼə̀ ntô lə̀ shwəŋə̀ lo, “À wə̀ nɨ Beelzebùbə̀ nɨ à pənə ɨ̀fò pɨ ɨ̀zhyə̂ a nɨ̀pùmə̀ ze. À wa ndòo la ɨ̀tɨ̀ŋnə̀ ɨ̀fò pɨ ɨ̀zhyə̂ nfuukə̀ a pyə̀ ɨ̀zhyə̂ ghu.” 23 La Yěsû a fuŋə̀ a ghobə mbyiitə̀ ambo pobə amwuə ɨ̀shwəŋnə̀ pɨ̀nàanə nàanə lo, “Satàanə̀ a kantə̀ Satàanə̀ lə ɨla?” 24 Àlaʼà a tə mbə la ngàpə̀ ntəəmə̀ a mɨ̀kwurə̀ mɨ̀kwurə̀ ndzòŋnə̀ mbɨ̀ŋmə̀ e, àlaʼà ghu a laʼa ntəəmə̀ e apə̀. 25 Ngẅàrə̀ tə mbə la ngàbə̀ ɨ̀pɨ̀ŋmə̀ e mbə a mɨ̀ntswùə̀ mɨ̀ntswùə̀ lo zòŋnə̀ pobə nɨ pobə, ngẅàrə̀ ghu ɨ laʼa ntəəmə̀ e apə̀. 26 Satàanə̀ a kɨ nchi mbəla ndòo a ɨ̀shyə̂ ntyiʼə̀ mmə ndzòŋnə̀ ɨ̀pɨ̀ŋmə̀ e ngàbə̀, yi ǎ kunə̀, ànwùə̀ Nɨ̀fò e â myə̀. 27 A ndəŋə ndəŋə lo, mbə̀ʼə ka ŋwùə̀ a pəʼə̀ e nkwuunə̀ a ndâ ngàŋə̀ mɨ̀tɨ̀ŋnə̀ ndyàa ɨ̀pwuumə̀ ɨ̀pe tɨghu a pyə̀ nkô e nkorə̀ zaʼà mbòŋə̀ kwuunə̀ lyàa ɨ̀pwuumə̀ ɨ̀pe. 28 Ǹshwəŋə̀ tyiʼə̀ nkǔŋə nkuŋə ambo pɨghə lo, “Pɨ̌ waʼà ɨ̀fànə̀ mɨ̀nwùə̀ pə̀ənə̀ tyiʼə̀ ɨ̀tsùmə̀ pobə mɨ̀ndzòomə̀ mɨ̀tsùmə̀ nɨ pə̀ənə̀ zòomə̀nə a Nẅùə̀ ghu. 29 La mbə̀ʼə pɨ laʼa ngwaʼà e tɨ̀pòŋə̀ ŋònə̀ wa nɨ à zòomə̀nə Àzhwùə̀ Nẅùə̀ la apə̀, ntiinə a ghɨ̀rə̀nə la tɨ̀pòŋə̀ nɨ a ghoŋə̀nə nɨ nkuŋə̀.” 30 Yěsû à lə̀ shwəŋə̀ a lenə la ntiinə pobə lə̀ shwəŋə̀nə lo, “À wa nɨ àzhwùə̀ tɨ̀pòŋə̀.” Mǎ pɨ Yěsû pobə pɨ̀momaa pɨ Yěsû ( Mat 12.46-50 ; Luk 8.19-21 ) 31 Lenəla, mǎ pɨ Yěsû pobə pɨ̀momaa pɨ Yěsû lə̀ tô ntəəmə̀ a àpyìinə, ntsàa ntwuumə̀ nfuŋə̀ e. 32 Àpùŋə̀ pə̀ənə̀ a lə̀ nwuunə̀ nkamnə̀ e, nshwəŋə̀ ambo ze lo, “Mǎ o pobə pɨ̀momaa ɨ̀pô pə a àpyìinə ntàʼà o.” 33 Yěsû a pyiitə̀ lo, “Mǎ mə̀ pobə pɨ̀momaa ɨ̀pâ la pɨ̀wə̌?” 34 Mbə̀ŋə̀ nnaŋə̀ pànə̀ nɨ pɨ lə̀ nwuunə̀nə a nɨ̀pwùnə ze, nshwəŋə̀ lo, “Lə̌ pɨ̀mǎ ɨ̀pâ pobə pɨ̀momaa ɨ̀pâ! 35 Ŋònə̀ wa ntsùmə̀ nɨ a wa ngɨ̀rə̀ ànwùə̀ nɨ Nẅùə̀ a tàʼnə la, a momaa mə̀ ghu mbyàŋnə̀, mbə ghu mə̀ngyə̌ nkɨ mbə mǎ mə̀.” |
© 2017, Cameroon Association for Bible Translation and Literacy