Ɉeremi 2 - Bible

Ɣâla è Zuda kula-maa kɛ̂ ŋɔsɔnyɔ̂ŋ mɛ̂ni ma

¹ Yâwɛɛ è lòno ḿbɔ

² a gɛɛ ŋá lí ŋá ŋ̀orɛ̂-wooi ŋí ƃó Zerusâlɛŋ-ƃelai kélee dîa. “Tãi kákɛ̀ la a nîa-pɛlɛɛi, kákili è lɛ̀ɛ ŋ́a kálaa-laai maa mɛ̂ni ma, berei kákɛ̀ la a ŋ́wɛliɛi a tãi ŋá ká kùla la a nɛniî. Kákɛ ḿbôlu vɛ̃ɛ-kpâlaŋ su, ǹɔii sú nyíi sí-sɛŋ fé kɛ́ ní a zíɛɛ naai.

³ Eezuɛ è kɛ̀ a ńyãa tɔnɔ ḿbɔɔ. Kákɛ̀ a ŋá sí-sɛŋ m̀bá maa-ŋuŋ. Diai kélee kpɔ́ m̀bá da mìi, ŋá díkula-maa kɛ̂. Mɛni kpɔ̂lu è làa dîa. Ńyãai ŋ́gáa a Yâwɛɛ, ńyãa ƃé mò tí.”

Eezuɛ ǹuu-pɔlɔ-ŋai dísɔnyɔ̂ŋ

⁴ Káai kákaa a Zeeka ŋɔsuui su-ƃelai, ka káwoli tɔ́ɔ Yâwɛɛ wóo ma. Káai kákaa a Eezuɛ-ƃelai, ka káwoli tɔ́ɔ.

⁵ Yâwɛɛ è mò ǹyɛɛi, “Lé mɛni nyɔ́mɔɔ ƃé ŋá gɛ̀ a kánuu-pɔlɔ ŋai? Lé ƃé gɛ̀ dí kɛ̀ dí kɛ̀i kòyaa ḿâi? Díkɛ ɣâla da kpɛ́ni-ŋa fɛ̀li nyíi kɛ̂i fé kɛ́ ní dîai, nyíi gɛ̀ dia kɛ̂i fé kɛ́-ni dîai.

⁶ Dífe kɛ́ ní dîɛ Yâwɛɛ kɔɔ, berei ŋá díkula yêei kɛ̀ la Izei, ŋá tɛ́ɛ a dia vɛ̃ɛ-kpâlaŋ sui, ǹɔii nyíi fɛ̃ɛ-kpâlaŋ da lóa-ŋa díkaa naai, ǹɔii nyíi yá fé zui, nyíi mɛni nyɔ́mɔ káa zui, ǹɔii nyíi núu da fa tɛ̂ɛ zui, ǹɔii nyíi núu da fa sêe zui.

⁷ Ŋa pà a káa lɔii lɛ́lɛɛ su, a gɛɛ ká ǹaa sí-sɛŋ m̀bá lɛ́lɛɛ míi. Kɛ́lɛ, tãi ká pá la naai, ká ŋálɔii maa-tĩa kara. Ká ŋ́gɔlĩŋ maa-tĩa kara.

⁸ Zâla láa-soŋ-ƃelai dífe kɛ́ ní dîyɛɛ, ‘Mí ƃé Yâwɛɛ káa naai?’ Ŋ́gbɔɔi sala láa-soŋ-ƃelai dífe kɛ́ ní a ŋ́gɔlɔŋɔɔ. Ǹúu láa túɛ-ƃelai dítɔ̀ɔ ḿâ. Ɣâla ŋɔlóno kɛ́-ƃelai dí lôno Bêe láai su, dí kɛ̀ ɣâla-pɔkɔɔŋ fɛ̀li nyíi dífa sɛŋ da kùla zui.”

Yâwɛɛ è ŋɔnûai sɔŋ sîɣe

⁹ “M̀ɛni ma, ńyãa Yâwɛɛ, ŋa pâi ŋánûai sɔŋ lâai ŋɔ́nɔ. Ŋa pâi dínuu-suui-ŋai sɔŋ lâai.

¹⁰ Lí ǹyái pôlu Sapɔrɔ í ǹaa káa, í núu da tɛɛ vóloi kulâi-pere Keeda lɔii su é ǹaa maa kpɛ́ɛ. Ǹaa káa à kɛ̀ m̀ɛni-sii ŋí da a tá kɛ́ naa a bɔlɔ.

¹¹ Ka táa lɔii-ŋuŋ da káa é ŋɔɣâlai maa fáleŋ, berei dífe la a tɔ̃yâ ɣalai? Kɛ́lɛ, ka ḿaa fáleŋ, ńyãai a Ŋ̀âlai nyíi dí mù wùyɛi, a ŋ̀âlai nyíi va sɛŋ kɛ̀ dîɛi.

¹² M̀ɛni ma, ŋá ŋ̀ele-kɔlɔŋ kɛ̀ é túmo a ŋánaa ǹaa é lɛ́ɛ a bûŋ.

¹³ Kpɛ́ni fêi ŋánûai da sɔnyɔ̂ŋ-sii feerɛ kɛ́: da dípôlu tɔ̀ɔ ḿa, ńyãai ŋ́gáa a vúlu-laa ya-loŋ, da díkpɔɔi-kpɔɔi ya loa tée, nyíi yá fa sêe zui.”

Eezuɛ ŋɔsɔnyɔ̂ŋ su toôi

¹⁴ “Eezuɛ-ƃela, káfe a luɛ-ŋa. Dífe ká sɔlɔ ƃó ní luɛ-lâa su. Lé mɛni ƃé kákpɔara-ƃelai da kásoniî la yɛ̂ɛ kɔ-sôŋ-ŋai?

¹⁵ Eezuɛ ŋɔkpɔara-ƃelai da kpêɣei mɛi yɛ̂ɛ yala-sulu. Da kpêɣei kpɔ́ m̀ɛi a díwoo su kɛ́tɛ. Ŋɔlɔii a lɛɛ a vólo, da naa kélee kéreŋ, naa lɛɛ a pîleŋ ŋá.

¹⁶ Ǹyaŋ ǹûai kùla Mɛŋ-fêi da Tapaŋ-ŋai da ŋ̀uŋ wólo.

¹⁷ Káa kpîŋ ƃé pà a m̀ɛnii ŋí kákpîŋ kâa, kpɛ́ni fêi, ká kápôlu tɔ̀ɔ Yâwɛɛ ma nyíi gáa a Káɣâlai, tãi è kɛ̀ pâi la a káai.

¹⁸ Lé ƃé ízɔlɔ ƃô a tãi ítìnaŋ la Ize pɔ́ perei, a gɛɛ nɔ́ í íkpele a Ǹâai Ya-leei da? À kɛ̀ ka lì Asiria, lé ƃé ka pâi zɔlɔ ƃôi? A gɛ́ɛ káka kpéle a Yufeletii Ya-leei da?

¹⁹ Ka kpɔɔi tua-pere nyɔ̂ŋ a pâi ká kula maa kɛ̂i. Kpɛ́ni fêi káka pôlu tɔ̀ɔ ḿâi, ka pâi mɛni ŋá téɛɛ sɔlɔ ƃôi. Ka pâi gɔ́lɔniî a gɛɛ mɛni nyɔ́mɔɔ da saa da pâi pâi ká pɔ́ à kɛ̀ ka kápôlu tɔ̀ɔ Yâwɛɛ Káɣâlai ma, ǹyaŋ káfa ŋɔ́nɔ yào ḿâa tɛ̀ɛ ḿbɔ. Ńyãai ŋ́gáa a Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛi, ńyãa ƃé mò tí.”

Eezuɛ káa yɛ̂ɛ nɛnî nyíi a wulu-wulu kɛ̀i

²⁰ Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛi è mò ǹyɛɛi, “Tãi su kôyaa yée mu, ká káyee kùla ŋá wála-wala laai mu, ká tɔ́ɔ kákpîŋ yee ma. Ká mò kâai, ‘Ḿve pâi vɛliî,’ kɛ́lɛ tãi ká kɛ̂ ká ɣâla da kpɛ́ni-ŋai fɛliî lai, ka kɛ̂ lɔ-pɔ̂rɔŋ kɛ̂i ǹyée-ŋai ma da ŋ̀úru-ŋai mu, káɣâla mɛni kɛ́ɛ maa-pere su.

²¹ Ŋá ká sì yɛ̂ɛ sí-sɛŋ lɛ́lɛɛ nyíi ŋá gao kula sí-sɛŋ lɛ́lɛɛ sui. Gɛ̀ pere kɛ̂ɛi léŋ ka pene ka kɛ́ a sí-sɛŋ nyɔ́mɔɔ nyíi kɛ̂i fé mai?

²² A nɛ̀ɛ ma ká káwaa a saa-fulɛ kpanaŋɔɔ, ká sɔnyɔ̂ŋ pɔ́ɔ fa wɔ́lɔ kpɛ̀ɛ kâa ŋ́ɛi.

²³ Ka pɔ̂ri kɛ̂i léŋ kâa káfe niî kámaa tĩa kara ní, káfe niî ŋ̀âla-pɔkɔɔŋ Bêe fɛli nii? Ka berei káa katûai la dìŋ-tiŋ su, ka m̀ɛni-ŋai káa kákaa gɛ̂i. Kákaa nɔ́ yɛ̂ɛ soo-fáleŋ ƃé a kpɔyɛ, gɛ́ kîrɛ sìɣe, gɛ́ tɛ̀, gɛ́ yeŋ.

²⁴ Ká kaa nɔ́ yɛ̂ɛ wɛlɛ-sôo sàa nyíi gáa vɛ̃ɛ-kpâlaŋ sui, ŋ̀wɛlɛ-sôoi nyíi gbɔɣɛ̂i, va pɔ̂ri tɔɔ̂i tɔ̀ŋ. Wɛlɛ-soo sirɛ nyíi kélee nɔ́ a gàai, da ǹyaa da tɛ̂. Tãi dɛ́-tãi a sêri lai, ya gàa nɔ́ kwaa kélee ma.

²⁵ Ka ká mɛi káa káfe kɛ̀ tɛ̂i, kákɛ yeŋ, kákɔɔ fa lâa saa la, kákɔŋ-la fa lâa kpála la. Kpɛ́ni fêi, kákɛ̀ ɣâla da kpɛ́ni ŋa pôlu. Kɛ́lɛ, ká mò kâai, ‘Ŋ̀uŋ fé ma, ḿve pâi lenêi pôlu. Kpɛ́ni fêi ɣâla da kpɛ́ni-ŋa wɛ́li káa ḿâ. M̀ɛni ma, ŋa pâi lɛɛ̂i dípôlu.’ ”

Ŋumɛ a pâi Eezuɛ sonîi

²⁶ Yâwɛɛ è mò ǹyɛɛi, “Káai kákaa a Eezuɛ-ƃelai, kákâloŋ-ŋai, kánuu-laa-tuɛ ƃelai, kásâla láa-soŋ-ƃelai, da káɣâla ŋɔlóno-kɛ́-ƃelai, ƃaa-kula-maa a pâi pâi ká pɔ́ a ɣele da yɛ̂ɛ da ŋúma-núu sòŋ.

²⁷ Káai kélee mò a gɛɛ wúru káa a kánâŋ, kɔni kɛ́ ƃò a káleei, ƃâa a pâi kulâi kâa. M̀ɛnii ŋí a pâi kɛ̂i kpɛ́ni fêi, ká kápôlu tɔ̀ɔ ḿâ, káfe tínani ḿbɔ naa-pere. Kɛ́lɛ, tãi ka kɛ̂ la mɛni kpɔ̂lu sui, m̀aa tãi ƃé ka tînaŋ la ḿbɔ naa-pere kákɛ m̀arê kɛ a gɛɛ ŋá káŋuŋ ḿâ ƃó.

²⁸ “Ŋ̀âla-ŋai ká dí kpɛ̀tɛ kákpîŋ mɛni mai, dîa kɔ̂ɔ? Ka ǹɛɛ naa díka ŋuŋ ma ƃó tãi kákaa la mɛni kpɔ̂lu sui. Káai a Zuda-ƃelai, ɣâla támaa káa káyêei yɛ̂ɛ berei kátaa-lee-ŋai káa lai.

²⁹ Lé mɛni ƃé ka lônoi la é pîlaŋ ḿâi? Lé mɛni ƃé kátɔɔ̂i la ḿâi?

³⁰ Ŋa kákùla maa kɛ̀, kɛ́lɛ káfe mɛni da kula ní zu. Ŋálono kɛ́-ƃelai nyíi-ŋai ŋá dítɛ̀ɛi, ká dí pâa a káƃoa-sɔkpɔ-ŋai yɛ̂ɛ yala-sulu líi ŋwánaa.

³¹ Óo Eezuɛ-ƃela, ka káwoli tɔ́ɔ ŋ́oo ma ńyãai ŋ́gáa a Yâwɛɛ. Ŋ́gáa yɛ̂ɛ fɛ̃ɛ-kpâlaŋ Eezuɛ maa mɛni ma? Vé tí a dɔnɔ kpîŋ. Kpaa ḿve yɛ̂ɛ tuna-ya kpini. Lé mɛni ƃé ká môi la kákɛ ŋuŋ ma ƃô sɔlɔ ƃó, mɛni ma kú fa ŋɔ́nɔ pa pôlu ípɔi?

³² Nɛnî-kpela a pɔ̂ri niâi ŋɔkɔyɛ̂ŋ-ŋai dîa, kpaa ǹɛniî nyíi gáa liî surɔŋ kulâi é nia ŋɔmaa ɣîri-sãai ma? Kɛ́lɛ, ŋánûai da nîa ḿâ a tãi su kóyaa dífe ŋɔ́nɔ góraŋ kɔ́lɔŋ.

³³ Ká táreɛɛ kpɔ́ wɛ́li mɛni soŋ a ŋánaa, ŋ̀ulu-wulu kɛ́-nɛyãai dí kɛ̀ sɛŋ maa kɔ̀ri káyêei.

³⁴ Gôlo-ƃelai da diai dífe mɛni nyɔ́mɔ kɛ́ níi, díŋãa kɔ́-kɔ̂ɔi káseɣe-ŋai dîa, berei káfe dísoŋ ní la ŋúma kɛ̂i. “Kɛ́lɛ, nyíŋi kélee pôlu ma,

³⁵ ka mò kâai, ‘Ḿve niî mɛni nyɔ́mɔ-sii da kɛ́ ni. Tɔ̃yâ ma, Yâwɛɛ líi fé ŋɔ́nɔ ŋwána ní kûa.’ Kɛ́lɛ, ńyãai ŋ́gáa a Yâwɛɛ, ŋa pâi ká kula maa kɛ̂i kpɛ́ni fêi, ká mò a gɛɛ káfe niî mɛni nyɔ́mɔɔ-sii da kɛ́ ní.

³⁶ Ka gáa berei ka kákpîŋ foâŋ la kákɛ tɛ̀ kákɛ yeŋ, kákɛ kátûa pere maa fâleŋ a maa félaai. Ize a pâi kálii tôoi pôlu yɛ̂ɛ ƃerei Asiria è kálii tòo la pôlui.

³⁷ Ka pâi tínaniî ká kula Ize pôlu, káyee láa káŋûa kpɛ́ni fêi, Yâwɛɛ a ǹyée kúla Ize mu nyíi ká làa lai. Káfe pâi sɛŋ da kélee sɔlɔ ƃôi díyêei.”