Aanlyn Bybel

- Advertensies -


Kɔlɔnikɔ Veerɛi 9 - Bible


Siƃa Kaloŋ Nɛnii è Saloma naa kàa
(Kâloŋ-ŋa Maa-ŋuŋ 10:1-13)

1 Tãi gâloŋ nɛnii kɛ̀ Siƃa è Saloma mɛi tûŋ mɛ̀ni lai, è lì Zerusâlɛŋ a gɛ́ɛ é sukɔɔŋ tɛɛ bɔ́naa a marê kɛ̂ɛ kpanaŋɔɔ-ŋa. Ǹɛnîi ŋí è pà kpɔ́ a núu-kpulu kɛ́tɛ. È pà máŋ a soo-fáleŋ-ŋa kpili-ŋa díkɛ ƃo dípôlu nyíi zãai ŋí díkɛ zui: kuŋ-sãa, gôo da kɔni sɔ̃ɔ-kpanaŋ kpulu kɛ́tɛ-ŋa. È pa gɛ́ɛ é lóno Saloma pɔ́ é pîlaŋ mɛnii ma kɛ̀ gíli-ŋai.

2 Saloma è m̀are-kɛɛ-ŋai ŋí kélee su kùla. Mare kɛ̂ɛ da fé kɛ́ ni naa nyíi kɛ̀ a gbanaŋɔɔ m̀aa mɛni ma.

3 Tãi Siƃa Kaloŋ nɛnii è Saloma ŋɔtárei da ŋɔkâloŋ pɛrɛi kàa lai,

4 Ŋɔmii-sãai, ŋɔtíi kɛ́-ƃela kpaya-kpayai, berei gbɔŋ-maa kɛ́-ƃelai díkɛ a dímaa ɣiriɛɛ lai, gbele-sãai kɔ̂ɔŋ-ƃelai maa ɣiri-pere, da géreŋ salai nyíi a kâa gùla Yâwɛɛ ŋɔpɛ́rɛi lai, ǹá è kpàla ma.

5 È mò Saloma ma ǹyɛɛi, “Duŋ kpɔ́ ŋá lɛ̀ɛ ḿbɔ-taai ŋá mɛni é pîlaŋ m̀ɛni-ŋai mâ ƃa gɛi da ítarei, díkaa a tɔ̃yâ.

6 Kɛ́lɛ fé láa ní kɛ̀ la é lɛ́ɛ la zu ŋá pá ƃɛ́ ŋá díkaa a ŋ́gbɔɔi ŋ̀ɛi gao. Tɔ̃yâ ma duŋ ŋá mɛnii vé kpîŋ a ítarei gbua tɔnɔ. Ítarei naɣîŋɔɔi duŋ ŋá mɛni mɛi póŋ-poŋ.

7 Ŋá gɔ́lɔŋ a gɛ́ɛ ínûai kpaa máŋ ítii kɛ́-ƃela kpaya-kpayai kélee líi a nɛ̃ɛ a tãi kélee da kɛ̀ ítare-woo-ŋai ŋí mɛnîi lai.

8 Laa-maa tɛ̂ é tɛ́ɛ Yâwɛɛ Íɣâlai pɔ́ nyíi ǹíi lâai ímɛni ma a ítɛ ŋɔkâloŋ see-sɛŋ ŋá a kâloŋ a gɛ́ɛ í ínûai mɛi káa Yâwɛɛ Íɣâlai mi. Kpɛ́ni fêi, Íɣâlai è Eezuɛ-ŋai wɛ́li-ni ǹyaŋ aâ gbɛtɛ gíli ŋá a gɛ́ɛ é dímɛi káa wɔ́lɔ-wɔlɔ da wɔ́lɔ-wɔlɔ. A íkɛ a kâloŋ dímɛi a gɛ́ɛ tɔ̃yâ da teniŋ-ƃo é kɛ́ dí sáma.”

9 Nya ƃe Siƃa Kaloŋ nɛnii è gôo pãŋ wála lɔ́ɔlu mɛi náaŋ (9,000) tɛ̀ɛ Saloma pɔ́ é pɛ́lɛ kúŋ-sãa kpulu kɛ́tɛ da kɔni sɔ̃ɔ kpanaŋɔɔ-ŋa ma. Núu da fé tá kúŋ-sãa sii kɛ́ɛ ŋí tɛɛ ní Saloma pɔ́ móloŋɔɔ nyíi ma Siƃa Kaloŋ nɛnii è dɛ̀ɛ bɔi.

10 Iraŋ ŋɔnûai da Saloma ŋɔnûai dí gôo kùla Ofiɛ, dí ŋɔ́nɔ pá a aguŋ-wuru da kɔni sɔ̃ɔ kpanaŋɔɔ.

11 Gâloŋ è aguŋ-wuruii kpɛ̂tɛ a núu tɛ́-sɛŋ gɛ́ lì Yâwɛɛ ŋɔɣâla-pɛrɛ kɛ́tɛi mu da ŋɔkâloŋ pɛrɛi. È ŋɔ́nɔ wule too-sãa kpɛ̀tɛ a ŋuru tɔnɔi ŋí da. Núu da fé tá ŋale-sãa lɛ́lɛɛ-sii ŋí moloŋ maa dakaa ní Zuda lɔii su.

12 Zɛŋ nyíi kélee Siƃa Kaloŋ nɛnii è kɛ̀ ŋ̀wɛ̂lii, da nyíi kélee è maa mare kɛ́ɛ kɛ̂i, Galoŋ Saloma è dɛ̀ɛ bɔ́. Saloma è sãâ támaa tɛ̀ɛ Siƃa Kaloŋ nɛnii pɔ́ é tɛ́ɛ nyíi ma è pà la Saloma pɔi. Nya ƃe Siƃa Kaloŋ nɛnii da ŋɔyee mu-ƃelai dí nâa lène pôlu dí lí dípɔ-taai.


Saloma ŋɔtɔɔ-laai
(Kâloŋ-ŋa Maa-ŋuŋ 10:14-25)

13 Gôoi Saloma a kâa zɔlɔ ƃô kóraŋ tɔnɔ mai ŋɔwuyɛ è kɛ̀ a pãŋ wála buu lɔ́ɔlu (50,000).

14 Nyíŋi fé kɛ́ ní a ŋuŋ-fela fei nyíi bɔni-tɔɔ-ƃelai da kâa pà lai. Naa pôlu ma, gâloŋ-ŋai kɛ̀ Arebia da ǹɔii mɛi káa-ƃelai kɛ̀ naai da kâa gôo da káne tɛ̀ɛ Saloma pɔ́ máŋ.

15 Gâloŋ Saloma è kpála-ŋá-ɣale kɔli-kalaŋ kpaya-kpaya ŋuŋ-feerɛ kpɛ̀tɛ a gôo nyíi dɔnɔ ŋɔwuyɛ è kɛ̀ a gôo lokwaa ŋɔpâŋ puu káo-lɔ́ɔlu.

16 È ŋɔ́nɔ kpála-ŋa-ɣale kɔli-kalaŋ pɛlɛ-pɛlɛɛ ŋuŋ-saaƃa kpɛ̀tɛ a gôo nyíi dɔnɔ ŋɔwuyɛ è kɛ̀ a pãŋ lɔ́ɔlu mɛi-feerɛ da gbûra. Gâloŋ è zãai ŋí lâai kɛ̀ gâloŋ-pɛrɛi mu nyíi dakâa kɛ̀ Lɛƃanɔŋ ŋ̀ôlâai.

17 Nya ƃe gâloŋ è kâloŋ see-sɛŋ kɛ́tɛi tɔnɔ kpɛ̀tɛ a séle-nyiŋ é mɛi pɛ́lɛ a gôo kao.

18 Núu tɛ́-sɛŋ è kɛ̀ ma ŋá kɛ́ ƃò lɔ́ɔlu mɛi-da. Ǹúu kɔɔ-tɔɔ-sɛŋ è kɛ̀ a gbɛ́tɛɛ a gôo. Núu yée lâai è kɛ̀ zee-sɛŋ ŋí m̀éla veerɛŋɔɔ ma. Yala-sulu pɔkɔɔŋ è kɛ̀ tɔɔ-ni m̀éla feerɛ ma.

19 Yala-sulu pɔkɔɔŋ puu káo-feerɛ è kɛ̀ tɔɔni ǹúu tɛ́-sɛŋ lɔ́ɔlu mɛi-dai kɔlɛ. Ǹyala-sului ŋí dɔnɔ è kɛ̀ ǹúu tɛ́-sɛŋ dɔnɔ láa mii-yee mɛi gbéli kɛ́ ƃò kɔɔ-yee mɛi. Zee-sɛŋ sii ŋí da fé kɛ́ ní kâloŋ da yêei lɔii da kpɛ́ni kélee da su.

20 Gâloŋ Saloma ŋɔkɔ̂pu-ŋai da bɛ́rɛ-mu sɛŋ-folo-ŋai nyíi kɛ̀ gâloŋ-pɛrɛi mu Lɛƃanɔŋ wolaai sui è kɛ̀ a gbɛ́tɛɛ a gôo-káo. Bɛ́rɛi ŋí mu-sɛŋ da fé kɛ́ ní a gbɛ́tɛɛ a káne. Kpɛ́ni fei, káne fé kɛ́ ní a sɛŋ mɛni kpanaŋɔɔ Saloma ŋɔtãi ma.

21 Pɔni-tɔɔ ya-ŋa keleŋ kpulu è kɛ̀ Saloma yêei nyíi Iraŋ ŋɔnûai da kâa ziai. Géleŋ-ŋai ŋí da kâa lène pôlu kóraŋ saaƃa a tɛ̀ɛ. Da kɛ̀ lenêi pôlu, da kâa pà a gôo, káne, séle-nyiŋ, woro da kwala-ŋa

22 Gâloŋ Saloma è kɛ̀ kpɔ́ a dɔɔ́, dáreɛɛ é tɛ́ɛ gâloŋ-ŋai kélee ma ŋ̀éniɛi sui.

23 Ŋ̀éniɛi su kaloŋ-ŋai kélee da kâa pà ǹaa kâai a gɛ́ɛ dí ŋɔtáre mɛni-ŋai da naa káa nyíi Ɣâla è dɛ̀ɛ bɔ́i.

24 Diai kélee da kâa pà nàa kâai a kóraŋ kélee, da kâa zàma a sãa nyíi dí gbɛ̀tɛ a káne da gôo, yokpo, kɔ́ kɔ́-sãa, kúŋ sãa, soo-ŋa da mûu-ŋa.

25 Soo da kɔ́ kɔ́-keleŋ wála náaŋ (4,000) da soo wála puu káo feerɛ (12,000) ƃé kɛ̀ Saloma yêei. Zãai ŋí díkɛ̀ ǹyêei ŋɔkɔ́ kɔ́ taa-lêe-ŋai su da Zerusâlɛŋ.

26 Ǹyaa ƃé kɛ̀ gâloŋ-ŋai kélee mɛi é síɣe Yufeletii Ya-leei ma é tóo Felesia é lɛ́ɛ la zu é seri Ize ŋɔkɔyɛŋ perei ma.

27 Gâloŋ è gɛ̀ káne mɛni fé kɛ́ ní a ŋ̀wálaa Zerusâlɛŋ. Káne è kɛ̀ nɔ́ naa yɛ̂ɛ kɔni. Sîda wuru é kɛ̀ kpɔ́ a dámaa naa yɛ̂ɛ sakɛmo-fii wurii kɛ̀ ǹyéei kwárai.

28 Zoo-ŋai kɛ̀ Saloma yêei è wɔ́lɔ díyà Ize da lɔii da kpɛ́ni-ŋa su.


Saloma ŋɔkɛ-ɣéniɛi gbɛɛ ŋái
(Kâloŋ-ŋa Maa-ŋuŋ 11:41-43)

29 M̀ɛni-ŋai kpéli-ŋai nyíi kélee Saloma è wɔ́lɔ gɛ̀i é síɣe ŋɔkâloŋ-laai kɔ́ɔ pîlanii ma é tóo gbɛɛ ŋái mai, bɔ̃yɛ̂ɛi Ɣâla ŋɔlóno kɛ́-ƃelai Netaŋ da Silo Aiza dímɛni pɔlɔ kɔlɔ-ŋai su da Ido ŋɔzĩ̂ai kɔlɔi nyíi pìlaŋɔɔi gwaa káa-nuui Zɛroboaŋ nyíi kɛ̀ a Neba ǹóŋ mai.

30 Saloma è kɛ̀ a kâloŋ Eezuɛ lɔii kélee mɛi a kóraŋ buu-naaŋ, zéɛɛ kɛ́ ƃò Zerusâlɛŋ.

31 Nya ƃe è nâa lì ŋɔnûa pɔlɔ-ŋai pɔ́. Dí ǹoo ǹâŋ Deeƃé ŋɔtaa-lêei su. Gɛ́ɛ tí, ǹóŋ Leoboaŋ è lɛ̀ɛ bɔ́ɔ-ŋa a kâloŋ.

© 2012 Bible Society in Liberia

Bible Society in Liberia
Volg ons:



Advertensies