«Mè jue né bí bɔ̀ njí-sóù mé bɔ̀ Farisiên, bí nde né gèr mé leba biì doô ŋené kuú; bí né *wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ gɔlé gɔ, bí né dùà kelá, bí né cie kelá, né mene nùà cén, te bí kweéh seér kwa bú. Mɔ bí kweéh seér aá nùàrè kèn, bí doóm seér kela cu bú te mbeî fà, te à yila nde lom tuar mé gùm mene. Bí kwá biì.
Bí ye, bí kwa gi aá bɔ̀ njií mé bí né gwaán kèn sé wa? Wa bí lie gi aá kèn! Bí baá gi bɔ̀ mgbè, wa béh dé beèh mgbè sam sé wa? Mè gwaán né môn ndɔ: bí bɔ̀ mgbè sâ dèn lòm dé gècên, te béh bí ndeè ŋa gi bɔ̀ mgbèémgbè dɔɔ́ŋ;
Bɔ́ né bɔ̀ cùr ŋgòr yie punó gɔ; bɔ́ ke né njií mé né bɔ̀ nùàr yoòr yilá, bɔ́ njebá yila teèn, te bɔ́ bele kwa bɔ̀ nùàr. Bɔ̀ɔ́ mé lé naâ te bɔ̀ŋ bɔ̀ macùr sâ mvelé yuo, sé yeé ŋgweé cu ménâ, bɔ́ die yila cu teèn.