«Bí ŋene nde né gèr mé leba biì fî, bí bɔ̀ njí-sóù mé bɔ̀ Farisiên! Bí né gi bɔ̀ ŋgàb mé bɔ̀ sɔɔ̀ yagá nyegé. Njèh cén, bí bɔ́ yaga seér né kèb cieè, kèb lè tena le môn, te bí teèn kurú kwaá seér yíb mé tuaá.
Bɔ̀ Jûf berɔ́ŋ, bɔ́ kem sue bú yoòr mé séb. À yeé ŋene aá ménâ, à ka cɔ̀gɔ̀ seèn, te fùfú lɔɔ́ bɔɔ̀n mvugo cu cu yoòr bɔɔ̀n; à ye bɔ́ a: «Mɔ bí leér le mene, né beè biì; bɔ́ mé mè bíé ndé cú. Kènê, mè nde seér nde aá yoòr bɔ̀ɔ́ mé Jûf sam, mè feh bɔ́.»
Dene biì ké lètenè bɔ̀ Càŋ-kɔ́ a, dèn lòm dilísé. Mɔ bí né ménâ den, sâ bɔ́ né mene bí jueé, bɔ́ nde né seé bagaà biì ŋené, bɔ́ keí seér cu bí lòù, te loù mé Càŋ ndeè cuù teèn, bɔ́ seén bú.
Mɔ bí baá bɔ́ se, bí sè njí bɔ́ meman, nenɔɔ́ŋ ndɔ. Njèh cén, bí té mé veên yoòr dèn. Mɔ bí né ménâ bɔɔ́, sâ bɔ́ jue kuú mene bí te ceér Yeésò Kristò naàn, nde né bɔ́ sònò cií le.
Dé bɔ̀ fèh-nyeén bɔ̀ hèllè, bɔ́ njèh dɔɔ́ŋ bɔɔ́ mbi gɔ né mé feh bɔɔ̀n, bɔ́ né faá bɔ̀ nyam ké ya dueè mé bɔ́ nde né lòù sie ŋɔɔ́b nɔ; bɔ́ né mbaá selé mbi njií, bɔ́ ŋgwé kòmò bèh. Cio bɔɔ̀n né cu gèh dé sâ ndɔ: bɔ́ nde né mbaá faá bɔ̀ nyam ké ya dueè nɔ kuú mbi njií.